VSEOHW.NET - Vöe, co chcete vždžt o hardware

 
Home > »lŠnky > Historie firmy Apple
NepÝihlŠöenż nŠvötžvnŪk

Historie firmy Apple

Spole√®nost Apple Computer byla zaloŇĺena 1. dubna roku 1976. ZaloŇĺen√≠ firmy p√łedch√°zel n√°pad Stephana Wozniaka sestrojit si doma mal√Ĺ ‚Äěpo√®√≠ta√®‚Äú (p√łipom√≠nal sp√≠Ň° psac√≠ stroj) a po zd√°rn√©m pokusu se rozhodl sestrojit jich v√≠c a prod√°vat je. Spole√®n√¨ se Stevem Jobsem sestrojili v gar√°Ňĺ√≠ Jobsova otce prvn√≠ch 50 kus√Ļ a nazvali je Apple I. Vedle Wozniaka a Jobse byl u zaloŇĺen√≠ firmy jeŇ°t√¨ t√łet√≠ spole√®n√≠k a to Ron Wayne, ale ten spole√®nost opustil uŇĺ po 12 dnech. Jejich prvn√≠ v√Ĺrobek AppleI. se vyr√°b√¨l jen kr√°tce, vyrobilo se 200 a proto je dnes velmi vz√°cnou sb√¨ratelskou raritou. DalŇ°√≠ v√Ĺrobek ‚Äď Apple II byl uveden na trh uŇĺ v roce 1977. D√łev√¨nou krabici nahradil plastov√Ĺ kryt a oproti jin√Ĺm po√®√≠ta√®√Ļm t√© doby m√¨l Apple II barevn√Ĺ monitor. Byl to prvn√≠ opravdov√Ĺ osobn√≠ po√®√≠ta√®.

Apple p√łevzato z : http://www.landsnail.com/apple/local/design/images/computers/apple1.GIF

AppleII m√¨l √ļsp√¨ch ale ani jeden ze spole√®n√≠k√Ļ nem√¨l zkuŇ°enosti s marketingem a konkurence za√®ala vyr√°b√¨t podobn√© v√Ĺrobky. NaŇ°t√¨st√≠ si Applu vŇ°iml marketingov√Ĺ manaŇĺer Intelu Mike Markkula a investuje do rozvoje Applu 90 000 dolar√Ļ, dalŇ°√≠ch 200 000 a sehnal dalŇ°√≠ investory. S√°m Mike Merkkula se st√°v√° p√łedsedou spr√°vn√≠ rady. V roce 1980 vstoupila spole√®nost Apple na burzu, jej√≠ akcie prudce stoupli ‚Äď asi o 32 %. Tento n√°r√Ļst vyd√¨lal spole√®nosti statis√≠ce dolar√Ļ.

Apple v t√© dob√¨ zam√¨stn√°val tis√≠ce zam√¨stnanc√Ļ a stal se nejrychleji rostouc√≠ spole√®nost√≠ v Americk√© historii. Ve stejn√©m roce byl uveden na trh tak√© nov√Ĺ model pod n√°zve Apple III. V roce 1981 uvedlo IBM sv√Ļj prvn√≠ PC coŇĺ byla pro Apple velk√° konkurence. Apple na to odpov√¨d√¨l o 2 roky pozd√¨ji uveden√≠m p√łevratn√©ho Apple Lisa, kter√Ĺ pojmenovali po Jobsov√¨ dce√łe. Tento model ale nebyl p√ł√≠liŇ° √ļsp√¨Ň°n√Ĺ a to hlavn√¨ kv√Ļli velmi vysok√© cen√¨, z√°kladn√≠ model se prod√°val za 10 000 dolar√Ļ.

Spole√®nost se zprvu rychle rozrostla ale po po√®√°te√®n√≠ch √ļsp√¨Ň°√≠ch se za√®ala dost√°vat do probl√©m√Ļ. Jobse napadlo, Ňĺe pot√łebuj√≠ dobr√©ho marketingov√©ho manaŇĺera. Dostal radu aby oslovil Johna Sculleyho, √łeditele spole√®nosti PepsiCola. Sculley nejprve odm√≠tal ale Jobs ho p√łesv√¨d√®il v√¨tou: ‚ÄěChceŇ° str√°vit zbytek sv√©ho Ňĺivota prod√°v√°n√≠m slazen√© vody, nebo chceŇ° m√¨nit sv√¨t?‚Äú Mimo to ho tak√© p√łesv√¨d√®il ro√®n√≠ plat milion dolar√Ļ, dalŇ°√≠ milion za vstup do firmy a akcie v hodnot√¨ 5 milion√Ļ.

Po ne√ļsp√¨chu s Apple Lisa se Apple soust√łedil na vytvo√łen√≠ zcela nov√©ho PC u kter√©ho byl kladen velk√Ĺ d√Ļraz i na design. V√Ĺsledkem byl Macintosh, kter√© byl uveden na trh v lednu roku 1984. Uveden√≠ Macintoshe p√łedch√°zela velk√° reklamn√≠ kampa√≤, d√≠ky kter√© Mac zaznamenal velk√Ĺ √ļsp√¨ch. Tento √ļsp√¨ch ale po zhruba roce prodeje pohasl, hlavn√¨ kv√Ļli nedostatku softwaru a Ň°patn√© kompatibilit√¨. V√¨tŇ°ina lid√≠ nevolila nejvysp√¨lejŇ°√≠ po√®√≠ta√® Mac ale radŇ°i levn√¨jŇ°√≠ alternativu od firmy IBM. Mac se tedy stal dalŇ°√≠m ne√ļsp√¨chem. Apple m√¨l velk√© probl√©my.

John Scully se pokouŇ°√≠ reorganizovat firmu, ale Jobs ho st√°le napadal Ňĺe o po√®√≠ta√®ov√©m pr√Ļmyslu nic nev√≠. Za t√¨chto okolnost√≠ odch√°z√≠ z firmy Stephan Wozniak. Jobs se snaŇĺ√≠ odstranit Sculleyho tak, Ňĺe ho poŇ°le na smyŇ°lenou obchodn√≠ cestu do √ą√≠ny a p√łevz√≠t kontrolu. Sculley se o tom ale dozv√¨d√¨l. Jobs byl zproŇ°t√¨n sv√Ĺch povinnost√≠ kr√°tce nato rezignuje a opouŇ°t√≠ Apple. Jobs se ale nechce vzd√°t, zakl√°d√° firmu NeXT Computer, do kter√© bere i n√¨kter√© zam√¨stnance Applu a slibuje, Ňĺe prost√łednictv√≠m jeho nov√© firmy Apple zni√®√≠. NeXT Computer vyr√°b√¨l hlavn√¨ po√®√≠ta√®e do Ň°kol, ale zase narazil na stejn√Ĺ probl√©m jako vŇĺdy v Applu, vytvo√łil sice nejlepŇ°√≠ techniku na trhu ale cena je ne√ļnosn√°.

Apple mezit√≠m pracuje na nov√©m PC Macintosh II, kter√Ĺ uvedly na trh v roce 1987. Tou dobou byl ale trh doslova zahlcen po√®√≠ta√®i od IBM, kter√Ĺm pomohl i opera√®n√≠ syst√©m Microsoft Windows, kter√© byly z √®√°sti zaloŇĺen√© na opera√®n√≠m syst√©mu Mac√Ļ. Sculley zaŇĺaloval Microsoft za poruŇ°ov√°n√≠ autorsk√Ĺch pr√°v ale spor se vlekl l√©ta, bez v√Ĺsledku. V roce 1991 p√łich√°z√≠ zlom, Apple se spojuje s IBM a spole√®n√¨ vytv√°√ł√≠ popul√°rn√≠ laptop ‚Äď PowerBook. DalŇ°√≠ produkty ale tak √ļsp√¨Ň°n√© nebyly. V roce 1993 Sculley rezignuje. Veden√≠ firmy se n√¨kolikr√°t m√¨n√≠ ale Apple se propadal.

OŇĺiven√≠ spole√®nosti p√łiŇ°lo aŇĺ v roce 1996 zp√Ļsobem, kter√Ĺ nikdo ne√®ekal. Apple Computer koupil za 400 milion√Ļ dolar√Ļ Jobsovu Firmu NeXT Computer. Nav√≠c zam√¨stn√°v√° Steva Jobse jako prozat√≠mn√≠ho √łeditele. Apple vytvo√łil zcela nov√Ĺ opera√®n√≠ syst√©m Mac OS X, kter√Ĺ byl nejvysp√¨lejŇ°√≠ opera√®n√≠ syst√©m t√© doby. DalŇ°√≠m velk√Ĺm √ļsp√¨chem Applu byl iMac, kter√Ĺ za√®al novou √©ru Mac√Ļ, p√łedstaven byl v roce 1998.

iPod p√łevzato z http://img.aktualne.centrum.cz/34/13/341377-nove-prehravac-apple-ipod.jpg

Historicky nejv√¨tŇ°√≠m √ļsp√¨chem Applu se stal v roce 2001 hudebn√≠ p√łehr√°va√® Apple iPod. Potvrzuje to i fakt, Ňĺe po uveden√≠ iPodu Ň°ly ceny akci√≠ Applu prudce nahoru, v roce 2001 byla cena jedn√© akcie asi 7.44 dolaru, v roce 2006 to bylo uŇĺ 85 dolar√Ļ. D√≠ky takov√©mu vzr√Ļstu si Apple mohl dovolit p√łej√≠t u osobn√≠ch po√®√≠ta√®√Ļ z procesor√Ļ PowerPC na procesory Intel, d√≠ky √®emuŇĺ mohl Apple nab√≠dnout unik√°tn√≠ spojen√≠ Mas OS X a Windows XP na jednom po√®√≠ta√®i. Po tomto kroku vzrostl prodej PC od Applu o 30 %.

Dnes je Apple jednou z nejzn√°m√¨jŇ°√≠ch firem vyr√°b√¨j√≠c√≠ po√®√≠ta√®e a dom√°c√≠ elektroniku, jejich nejprod√°van√¨jŇ°√≠m v√Ĺrobkem je st√°le iPod, kter√©ho se do dneŇ°ka prodalo v√≠ce neŇĺ 65 milion√Ļ kus√Ļ.

Apple v datech ‚Äď rychl√© shrnut√≠

  • 1976 ‚Äď ZaloŇĺen√≠ spole√®nosti Apple Computer. Zakladatel√© byly Stephan Wozniak, Steven Jobs a Ron Wayne. Prod√°vaj√≠ po√®√≠ta√® Apple I.
  • 1977 ‚Äď Mike Merkulla investuje do Applu, uveden Apple II.
  • 1980 ‚Äď Uveden Apple III.
  • 1983 ‚Äď zah√°jen prodej Apple Lisa, presidentem spole√®nosti se st√°v√° John Sculley.
  • 1984 ‚Äď Uveden√≠ po√®√≠ta√®e Macintosh.
  • 1985 ‚Äď Steve Jobs opouŇ°t√≠ firmu a zakl√°d√° si svou spole√®nost NeXT Computer.
  • 1987 ‚Äď P√łedstaven√≠ Macintoshe II.
  • 1991 ‚Äď Spojen√≠ Applu a IBM, Apple uv√°d√≠ PowerBook.
  • 1996 ‚Äď Apple kupuje Jobs√Ļv NeXT Computer, Jobs se vrac√≠ do firmy.
  • 1997 ‚Äď Uveden Mac OS 8. Microsoft investuje 150 milion√Ļ do akci√≠ Applu a p√łisl√≠b√≠ vytv√°√łet Office a Internet Explorer nejm√©n√¨ dalŇ°√≠ch 5 let.
  • 1998 ‚Äď P√łedstaven PowerBook G3 a iMac.
  • 2000 ‚Äď Jobs se st√°v√° CEO Applu.
  • 2001 ‚Äď Uveden opera√®n√≠ syst√©m Mac OS X a hudebn√≠ p√łehr√°va√® Apple iPod.
  • 2003 ‚Äď SpuŇ°t√¨n iTunes, internetov√Ĺ prodej hudby.
  • 2005 ‚Äď P√łechod na procesory Intel.
  • 2007 ‚Äď uveden√≠ iPhone a Apple TV.

Osobnosti Applu.

Steven Job ‚Äď Spoluzakladatel Applu. V roce 1986 Apple opustil, zaloŇĺil si svou firmu NeXT Computer, v roce 1996 po koupen√≠ NeXT Computer Applem se do Applu vrac√≠.

Stephan Wozniak, zvan√Ĺ Woz - Spoluzakladatel Applu. Vytv√°√łel Apple I a Apple II. Od americk√©ho presidenta dostal N√°rodn√≠ medaili za technologick√Ĺ rozvoj.

Mike Merkulla ‚Äď Investoval do Applu na za√®√°tku rozvoje firmy. Stal se prvn√≠m p√łedsedou spr√°vn√≠ rady. Marketingov√Ĺ manaŇĺer Intelu. V roce 1977 odkoupil t√łetinov√Ĺ pod√≠l v Applu.

John Sculley ‚Äď V 70. letech byl presidentem spole√®nosti PepsiCola, v letech 1983 ‚Äď 1993 p√Ļsobil jako CEO Apple Computer.

DalŇ°√≠ osobnosti: Michael Scott, Jef Raskin, Bill Atkinson, Randy Wiggiton, Susan Kareov√°, William V. Campbell, a Jonathan Rubinstein.

Sponzor èlánku:
Mall - Nakupujte HW a SW v√Ĺhodn√¨ na

© Adam TouŇ°ek
Datum: 13.03.2007 | OznŠmkujte ŤlŠnek jako ve ökole:
| PrýmžrnŠ znŠmka: 0 | Zobrazeno: 15871x

 

KomentŠÝe k ŤlŠnku

Pro moěnost pÝidŠnŪ komentŠÝe k ŤlŠnku se prosŪm pÝihlaste.

zahon - 16.03.2007
Skv√¨l√Ĺ √®l√°nek. Jen houŇ°¬Ě. Ani jsem nev√¨d√¨l jak zaj√≠mavou historii Apple m√°. Jenom m√¨ ob√®as mrz√≠, jak se nav√°Ňĺ√≠ do Microsoftu. Je to takov√©.. √łekn√¨me nevhodn√©. Na druhou stranu je to vŇĺdycky velk√° legrace. Hlavn√¨ kdyŇĺ je u toho Steve Jobs.

SouvisejŪcŪ ŤlŠnky


Homepage | »lŠnky | Download | SlovnŪk | Podpora | O nŠs | NahlŠsit chybu | ValidnŪ: XHTML & CSS | ōecko - dovolenŠ | Malż princ