VSEOHW.NET - Vöe, co chcete vždžt o hardware

 
Home > »lŠnky > Historie firmy Hewlett Packard (HP)
NepÝihlŠöenż nŠvötžvnŪk

Historie firmy Hewlett Packard (HP)

HP Notebook

Firmu zaloŇĺili dva mlad√≠ muŇĺi Willam Hewlett a David Packard v roce 1939. Poznali se jiŇĺ p√łi studi√≠ch 5 let p√łed zaloŇĺen√≠m firmy. K zaloŇĺen√≠ firmy je inspiroval jejich profesor Frederick E. Terman, kter√Ĺ byl expertem na radiov√© inŇĺen√Ĺrstv√≠. Oba studenti dali dohromady sv√© √ļspory ‚Äď 538 dolar√Ļ, kter√© m√¨li jako v√Ĺchoz√≠ √®√°stku k zaloŇĺen√≠ firmy. Jejich prvn√≠m v√Ĺrobkem byl zvukov√Ĺ oscil√°tor 200A, kter√Ĺ byl vyroben na z√°klad√¨ Hamletovy diplomov√© pr√°ce. Tento oscil√°tor byl vyroben v gar√°Ňĺi v Palo Altu, tato gar√°Ňĺ je nyn√≠ historickou pam√¨tihodnost√≠ st√°tu Kalifornie. Jedn√≠m z jejich prvn√≠ch z√°kazn√≠k√Ļ bylo filmov√© studio Walta Disneye.

Hewlett byl vynikaj√≠c√≠ ve v√¨deck√Ĺch znalostech, Packard byl schopn√Ĺ obchodn√≠k a tak se v√Ĺborn√¨ dopl√≤ovali. I d√≠ky t√©to skv√¨l√© spolupr√°ci uŇĺ v prvn√≠m roce existence firmy m√¨li mal√Ĺ zisk. KdyŇĺ USA vstoupilo do 2. sv√¨tov√© v√°lky Willam Hewlett slouŇĺil jako d√Ļstojn√≠k v americk√© arm√°d√¨ a tak byl David Packard na √ł√≠zen√≠ firmy s√°m. Musel dohl√≠Ňĺet na v√Ĺrobu nov√Ĺch produkt√Ļ ale tak√© na rozvoj firmy, stavbu podnikov√©ho centra v Palo Altu. Po v√°lce se Hewlett vr√°til a zast√°val post vicepresidenta firmy. Firma se st√°le rozr√Ļstala. Na za√®√°tku 50. let m√¨li 200 zam√¨stnanc√Ļ, do roku 1958 se po√®et zam√¨stnanc√Ļ zdesetin√°sobil a ro√®n√≠ v√Ĺnos se zv√¨tŇ°il z 5 milion√Ļ na 30 milion√Ļ dolar√Ļ. V roce 1957 nab√≠dla firma HP sv√© akcie k ve√łejn√©mu obchodu. V t√© dob√¨ tak√© p√łedstavili jedine√®n√Ĺ zp√Ļsob veden√≠ firmy, tzv. HP styl (HP Way). Jednou jeho √®√°st√≠ byly i velmi dobr√© podm√≠nky zam√¨stnanc√Ļ: zdravotn√≠ pojiŇ°t√¨n√≠, flexibiln√≠ pracovn√≠ doba, zam√¨stnaneck√© hovory s veden√≠m, a n√¨kter√© dalŇ°√≠. Snaha o dobr√© vztahy se zam√¨stnanci se projevila hlavn√¨ na po√®√°tku 70. let kdy firma nem√¨la tak velk√© zisky jako d√ł√≠v a tud√≠Ňĺ museli propouŇ°t√¨t zam√¨stnance. M√≠sto propouŇ°t√¨n√≠ ale Hewlett vyhl√°sil, Ňĺe kaŇĺd√Ĺ zam√¨stnanec bude m√≠t v p√°tek neplacen√© volno. Toto opat√łen√≠ trvalo 6 m√¨s√≠c√Ļ neŇĺ se spole√®nost dostala z finan√®n√≠ch probl√©m√Ļ.

HP Fotoapar√°t

V roce 1957 coŇĺ bylo v t√©mŇĺe roce, kdy spole√®nost vstoupila na burzu, za√®ala firma Hewlett Packard vyv√°Ňĺet sv√© v√Ĺrobky do N√¨mecka. Pozd√¨ji byla zaloŇĺena evropsk√° centr√°la v ŇĹenev√¨. Postupn√¨ takov√°to centra vyr√Ļstala i v Asii ‚Äď hlavn√¨ tedy Japonsko. Tak√© v latinsk√© Americe vyrostla n√¨kter√° centra.

Zaj√≠mavost√≠ je , Ňĺe Willam Hewlett i kdyŇĺ byl na postu hlavn√≠ho √łeditele navŇ°t√¨voval ob√®as i v√Ĺvojov√° centra a na v√Ĺvoji nov√Ĺch v√Ĺrobk√Ļ se s√°m i pod√≠lel, p√ł√≠kladem je v√Ĺvoj v√¨deck√©ho kalkul√°toru. Ve v√Ĺvoji kalkula√®ek byl HP pr√Ļkopn√≠kem, protoŇĺe vyrobil prvn√≠ kapesn√≠ kalkula√®ku na sv√¨te.

DalŇ°√≠m mezn√≠kem v√Ĺvoje byla laserov√° tisk√°rna, HP nebyla prvn√≠ firma, kter√° j√≠ vyvinula, ale jako prvn√≠ j√≠ za√®ala s√©riov√¨ vyr√°b√¨t. Tato tisk√°rna byla uvedena na trh v roce 1985, tiskla v rozliŇ°en√≠ 300dpi a prod√°vala se za 3500$. UŇĺ v roce 1990 byla cena tisk√°rny sn√≠Ňĺena na 1000$ a o dalŇ°√≠ t√łi roky pozd√¨ji byla uvedena prvn√≠ barevn√° laserov√° tisk√°rna.

Opravdov√Ĺm zlomem ve v√Ĺvoji firmy se stal rok 2002, kdy se firma Hewlett Packard spojila s firmou Compaq. Za toto spojen√≠ zaplatila firma Hewlett Packard 19 miliard dolar√Ļ. V t√©to dob√¨ vedla firmu Carleton S. Fiorina, kter√° √®elila kritice ze strany potomk√Ļ zakladatel√Ļ firmy. Fiorina pr√Ĺ um√¨la √ł√≠dit firmu, ale nem√¨la jasnou vizi dobudoucna. V roce 2005 nevydrŇĺela kritiku a tak odstoupila. Jej√≠ odstupn√© √®inilo 20 milion√Ļ dolar√Ļ (docela sluŇ°n√Ĺ d√Ļchod do konce Ňĺivota). Do√®asn√Ĺm prezidentem spole√®nosti HP se stal Robert Wayman, po kter√©m byl jmenov√°n Mark Hurd, kter√Ĺ √ł√≠d√≠ firmu i v dneŇ°n√≠m √®ase. Mark Hurd cht√¨l √ł√≠zen√≠ firmy zjednoduŇ°it, slou√®il dv√¨ firemn√≠ divize do jedn√©. S t√≠m bylo spojeno i masivn√≠ propouŇ°t√¨n√≠ asi 14500 zam√¨stnanc√Ļ, coŇĺ bylo asi 10 % celkov√©ho po√®tu zam√¨stnanc√Ļ firmy. Tak√© cht√¨l omezit n√¨kter√© v√Ĺhody zam√¨stnanc√Ļ nap√ł√≠klad zastaven√≠ penzijn√≠ch program√Ļ a zdravotn√≠ho penzijn√≠ho zv√Ĺhodn√¨n√≠. Pov√¨stn√Ĺ HP styl byl t√≠mto zapov√¨zen. Hurd cht√¨l uŇ°et√łen√© pen√≠ze investovat do pos√≠len√≠ pozice na trhu. Jestli to byl dobr√Ĺ tah uk√°Ňĺe √®as. Dnes je firma Hewlett Packard nejv√¨tŇ°√≠m sv√¨tov√Ĺm producentem tisk√°ren a druh√Ĺm nejv√¨tŇ°√≠m producentem osobn√≠ch po√®√≠ta√®√Ļ.

Hewlett Packard (HP) v datech ‚Äď rychl√© shrnut√≠

HP - Hewlett a Packard

  • 1939 ‚Äď zaloŇĺena spole√®nost HP
  • 1957 ‚Äď spole√®nost vstupuje na burzu
  • 1964 ‚Äď p√łedstaveny Cesiov√© atomov√© hodiny HP5060A s odchylkou 1s za t√łi tis√≠ce let
  • 1968 ‚Äď prvn√≠ v√¨deck√Ĺ kalkul√°tor
  • 1972 ‚Äď prvn√≠ kalkula√®ka do dlan√¨
  • 1980 ‚Äď prvn√≠ osobn√≠ po√®√≠ta√® HP85
  • 1984 ‚Äď prvn√≠ laserov√° tisk√°rna LaserJet
  • 1991 ‚Äď prvn√≠ barevn√° laserov√° tisk√°rna DeskJet 500C
  • 1996 ‚Äď um√≠r√° David Packard
  • 1998 ‚Äď prvn√≠ PDA Jornada820
  • 1999 ‚Äď Carly Fiorina se dost√°v√° do √®ela spole√®nosti
  • 2001 ‚Äď um√≠r√° William Hewlett
  • 2002 ‚Äď HP se spojilo s firmoou Compaq
  • 2004 ‚Äď p√łedstaven√° plazmov√° a LCD TV a HP Digital Entertainment Center
  • 2005 ‚Äď Fiorinu st√ł√≠d√° Mark Hurd na pozici prezidenta firmy

Osobnosti Hewlett Packard

William R. Hewlett (1913 - 2001)

Spoluzakladatel spole√®nosti HP. P√łedn√≠ americk√Ĺ podnikatel a technolog. Byl ve veden√≠ firmy HP do roku 1978. DrŇĺitel n√¨kolika patent√Ļ. √ąlen americk√© N√°rodn√≠ akademie v√¨d. V roce 1975 dostal n√°rodn√≠ medaili za v√¨du.

David Packard (1912 - 1996)

Takt√©Ňĺ spoluzakladatel spole√®nosti HP. V letech 1969 ‚Äď 1971 p√Ļsobil jako expert v americk√© rad√¨ n√°rodn√≠ bezpe√®nosti, pot√© jako poradce americk√Ĺch prezident√Ļ v ot√°zk√°ch bezpe√®nosti USA.

Sponzor èlánku:
Mall - Nakupujte HW a SW v√Ĺhodn√¨ na

© Adam TouŇ°ek
Datum: 24.03.2007 | OznŠmkujte ŤlŠnek jako ve ökole:
| PrýmžrnŠ znŠmka: 1 | Zobrazeno: 9173x

 

KomentŠÝe k ŤlŠnku

Pro moěnost pÝidŠnŪ komentŠÝe k ŤlŠnku se prosŪm pÝihlaste.

SouvisejŪcŪ ŤlŠnky


Homepage | »lŠnky | Download | SlovnŪk | Podpora | O nŠs | NahlŠsit chybu | ValidnŪ: XHTML & CSS | ōecko - dovolenŠ | Malż princ