VSEOHW.NET - Vše, co chcete vědět o hardware

 
Home > Články > Kde se vzalo KDE?
Nepřihlášený návštěvník

Kde se vzalo KDE?

Ještì pøed nedávnem bych si troufal øíct, že KDE je nejrozšíøenìjší linuxové (potažmo unixové) grafické prostøedí. Dnes ho, hlavnì kvùli rychle se rozšiøující distribuci Ubuntu, která upøednostòuje hlavního konkurenta - GNOME, mohu alespoò oznaèit za jedno ze dvou nejrozšíøenìjších. Je nasnadì, že tomu tak nemohlo být vždy a že bylo nìco, co pøedcházelo dnešnímu velice kvalitnímu komplexnímu prostøedí, jako je KDE 3.5, nebo nové KDE 4.

Všechno to zaèalo jedním povzdechnutím v øíjnu roku 1996, v dobì kdy Windows 95 vládly použitelnosti. Matthiasovi Ettrichovi, studentovi z Nìmecka, se nelíbilo, jaká je situace linuxových aplikací, bìžících v grafickém režimu. Nejednotnost, žádné otevøené (open-source) desktopové grafické prostøedí, které by se o aplikace staralo, a témìø naprostá absence jakéhokoli GUI ho vyburcovali k tomu, aby s nìkolika podobnì smýšlejícími lidmi založil projekt KDE (Kool Desktop Enviroment, pozdìji prostì K Desktop Enviroment). Rozhodne se, že použije Qt.

Qt je sada knihoven na vykreslování GUI v aplikacích a na komunikaci s uživatelem. Stejnì jako v systémech Windows se o to stará (u nativních aplikací) Win32 API. Qt jde použít i v jiných operaèních systémech a mùžete se s ním setkat tøeba v aplikacích Skype nebo Opera.

Spousta programátorù se nápadu chytila a zaèali psát aplikace používající Qt, právì pro nový projekt KDE. Jenže nastal trošku ideologický problém. Systém GNU/Linux je postaven na otevøeném standardu a podporuje open-source aplikace. jenže knihovny Qt v té dobì open-source nebyly (aèkoli byly takzvanì free-to-use - tzn. mohli jste je používat zadarmo). Takže lidé z projektu GNU proti KDE protestovali a tak v roce 1997 vznikly dva další projekty. Harmony a GNOME. Harmony ja otevøená alternativa Qt knihoven ("z venku" jde stále o KDE), GNOME vytváøí úplnou alternativu ke KDE, která místo Qt používá GTK. Projekt Harmony umírá v roce 2000, kdy Qt vychází pod otevøenou licencí.

KDE 1

Verze 1.0 vychází až v roce 1998 a i jako uživatel Linuxu musím pøipustit, že Windows je stále o krok kupøedu (možná o pár kilometrù), co se týèe pøátelskosti a vzhledu prostøedí. Ale rozdíl mezi stavem v roce 1996 a pøi vydání KDE 1, je ohromující, asi jako skok od Windows 1.0 k Windows 95 (kde ale bylo pár verzí, na rozdíl od KDE).

První ostrá verze KDE obsahuje kanceláøský balík KOffice vèetnì aplikace KMail. Správci souborù je dáno jméno Konqueror, které mu zùstalo dodnes (až v KDE 4 se dìlí na dvì vìtve).

KDE 1

KDE 2

V roce 2000 vychází KDE 2, které, stejnì jako verze první, používá Qt 2. Je již znaènì uhlazenìjší a variabilnìjší, bylo témìø kompletnì pøepracováno a tvoøí základ pozdìjší verze 3. Klade dùraz na pøátelské prostøedí pro uživatele, který není expert. V této verzi se dle mého už dá srovnávat s prostøedím Windows.

Tato verze jako první pøináší KIO Slaves, velice mocný nástroj, který umožòuje komunikaci KDE témìø se vším. Se sambou, s pøehráváním zvuku, s detekcí pøipojených zaøízení a s mnoha dalšími vìcmi, které nejsou v jiných prostøedích øešeny moc komplexnì.

KDE 2

KDE 3

O necelé dva roky pozdìji koneènì vychází KDE 3, které vydrželo až do øady 3.5 do konce roku 2007. Je postavené na knihovnách Qt verze 3 a od této doby se verze synchronizují (KDE 4 používá Qt 4).

KDE 3.0

To je skoro to KDE, jaké známe dnes, respektive které jsme znali, než letos v lednu vyšlo KDE 4. Pøináší výborné aplikace jako je Amarok pro pøehrávání muziky nebo k3b na vypalování. Jeho komplexnost je dotažena do krásnì použitelného konce. A kde není, tak se dotáhla v pozdìjších verzích (3.1 až 3.5.8). Troufám si øíct, že KDE 3.5 je v použitelnosti daleko komplexnìjší a vychytralejší, než prostøedí Windows.

KDE 3.5

KDE 4

11. ledna tohoto roku vyšla nová verze KDE, používající Qt verze 4. Už asi pùl roku pøed jejím oficiálním vydáním sliboval vývojáøský team KDE uživatelùm hory, doly. Internetový mediální boom ohlednì KDE 4, smìle pøirovnám k Windows Vista. Vývojáøi slibovali spousty nových vychytaných vìcí, ale vydali verzi 4.0.0 døíve, než je všechny zaøadily. Odvolávají se na to, že je implementují v prùbìhu dalších verzí. Verze 4.1 má vyjít v èervnu tohoto roku.

Tato verze pøináší nové rozhraní pro zvuk (Phonon), které spojuje všechny dosavadní enginy, které KDE 3 mohlo používat. Snaží se zjednodušovat API vývojáøùm softwaru a to se mu daøí (sjednocuje rùzné komponenty do rozhraní, jako je právì Phonon).

Pøechází na kompletní nový design Oxigen. Na mùj vkus je KDE 4 až moc moderní; nové rozhraní Plasma je kompletnì pøivázáno na hardwarovou akceleraci 3D efektù. Když jí nemáte, pùlka prostøedí má ošklivé šedivé pozadí.

Vesmìs mùžu øíct, že KDE 4 mìní vnitøek (komponenty pro vývoj a bìh aplikací) i venek (vhled a chování), ale to mezi tím, zùstává skoro stejné - to je totiž Qt.

KDE 4

Sponzor èlánku:
Mall - Nakupujte operaèní systémy výhodnì na

© Miro Hronèok
Datum: 26.01.2008 | Oznámkujte článek jako ve škole:
| Průměrná známka: 0 | Zobrazeno: 5563x

 

Komentáře k článku

Pro možnost přidání komentáře k článku se prosím přihlaste.

Související články


Homepage | Články | Download | Slovník | Podpora | O nás | Nahlásit chybu | Validní: XHTML & CSS | Řecko - dovolená | Malý princ