Firmu založili dva mladí muži Willam Hewlett a David Packard v roce 1939. Poznali se již pøi studiích 5 let pøed založením firmy. K založení firmy je inspiroval jejich profesor Frederick E. Terman, který byl expertem na radiové inženýrství. Oba studenti dali dohromady své úspory – 538 dolarù, které mìli jako výchozí èástku k založení firmy. Jejich prvním výrobkem byl zvukový oscilátor 200A, který byl vyroben na základì Hamletovy diplomové práce. Tento oscilátor byl vyroben v garáži v Palo Altu, tato garáž je nyní historickou pamìtihodností státu Kalifornie. Jedním z jejich prvních zákazníkù bylo filmové studio Walta Disneye.

Hewlett byl vynikající ve vìdeckých znalostech, Packard byl schopný obchodník a tak se výbornì doplòovali. I díky této skvìlé spolupráci už v prvním roce existence firmy mìli malý zisk. Když USA vstoupilo do 2. svìtové války Willam Hewlett sloužil jako dùstojník v americké armádì a tak byl David Packard na øízení firmy sám. Musel dohlížet na výrobu nových produktù ale také na rozvoj firmy, stavbu podnikového centra v Palo Altu. Po válce se Hewlett vrátil a zastával post vicepresidenta firmy. Firma se stále rozrùstala. Na zaèátku 50. let mìli 200 zamìstnancù, do roku 1958 se poèet zamìstnancù zdesetinásobil a roèní výnos se zvìtšil z 5 milionù na 30 milionù dolarù. V roce 1957 nabídla firma HP své akcie k veøejnému obchodu. V té dobì také pøedstavili jedineèný zpùsob vedení firmy, tzv. HP styl (HP Way). Jednou jeho èástí byly i velmi dobré podmínky zamìstnancù: zdravotní pojištìní, flexibilní pracovní doba, zamìstnanecké hovory s vedením, a nìkteré další. Snaha o dobré vztahy se zamìstnanci se projevila hlavnì na poèátku 70. let kdy firma nemìla tak velké zisky jako døív a tudíž museli propouštìt zamìstnance. Místo propouštìní ale Hewlett vyhlásil, že každý zamìstnanec bude mít v pátek neplacené volno. Toto opatøení trvalo 6 mìsícù než se spoleènost dostala z finanèních problémù.

V roce 1957 což bylo v témže roce, kdy spoleènost vstoupila na burzu, zaèala firma Hewlett Packard vyvážet své výrobky do Nìmecka. Pozdìji byla založena evropská centrála v Ženevì. Postupnì takováto centra vyrùstala i v Asii – hlavnì tedy Japonsko. Také v latinské Americe vyrostla nìkterá centra.

Zajímavostí je , že Willam Hewlett i když byl na postu hlavního øeditele navštìvoval obèas i vývojová centra a na vývoji nových výrobkù se sám i podílel, pøíkladem je vývoj vìdeckého kalkulátoru. Ve vývoji kalkulaèek byl HP prùkopníkem, protože vyrobil první kapesní kalkulaèku na svìte.

Dalším mezníkem vývoje byla laserová tiskárna, HP nebyla první firma, která jí vyvinula, ale jako první jí zaèala sériovì vyrábìt. Tato tiskárna byla uvedena na trh v roce 1985, tiskla v rozlišení 300dpi a prodávala se za 3500$. Už v roce 1990 byla cena tiskárny snížena na 1000$ a o další tøi roky pozdìji byla uvedena první barevná laserová tiskárna.

Opravdovým zlomem ve vývoji firmy se stal rok 2002, kdy se firma Hewlett Packard spojila s firmou Compaq. Za toto spojení zaplatila firma Hewlett Packard 19 miliard dolarù. V této dobì vedla firmu Carleton S. Fiorina, která èelila kritice ze strany potomkù zakladatelù firmy. Fiorina prý umìla øídit firmu, ale nemìla jasnou vizi dobudoucna. V roce 2005 nevydržela kritiku a tak odstoupila. Její odstupné èinilo 20 milionù dolarù (docela slušný dùchod do konce života). Doèasným prezidentem spoleènosti HP se stal Robert Wayman, po kterém byl jmenován Mark Hurd, který øídí firmu i v dnešním èase. Mark Hurd chtìl øízení firmy zjednodušit, slouèil dvì firemní divize do jedné. S tím bylo spojeno i masivní propouštìní asi 14500 zamìstnancù, což bylo asi 10 % celkového poètu zamìstnancù firmy. Také chtìl omezit nìkteré výhody zamìstnancù napøíklad zastavení penzijních programù a zdravotního penzijního zvýhodnìní. Povìstný HP styl byl tímto zapovìzen. Hurd chtìl ušetøené peníze investovat do posílení pozice na trhu. Jestli to byl dobrý tah ukáže èas. Dnes je firma Hewlett Packard nejvìtším svìtovým producentem tiskáren a druhým nejvìtším producentem osobních poèítaèù.

Hewlett Packard (HP) v datech – rychlé shrnutí

• 1939 – zaloĹľena spoleènost HP
• 1957 – spoleènost vstupuje na burzu
• 1964 – pøedstaveny CesiovĂ© atomovĂ© hodiny HP5060A s odchylkou 1s za tøi tisĂ­ce let
• 1968 – prvnĂ­ vìdeckĂ˝ kalkulátor
• 1972 – prvnĂ­ kalkulaèka do dlanì
• 1980 – prvnĂ­ osobnĂ­ poèítaè HP85
• 1984 – prvnĂ­ laserová tiskárna LaserJet
• 1991 – prvnĂ­ barevná laserová tiskárna DeskJet 500C
• 1996 – umĂ­rá David Packard
• 1998 – prvnĂ­ PDA Jornada820
• 1999 – Carly Fiorina se dostává do èela spoleènosti
• 2001 – umĂ­rá William Hewlett
• 2002 – HP se spojilo s firmoou Compaq
• 2004 – pøedstavená plazmová a LCD TV a HP Digital Entertainment Center
• 2005 – Fiorinu støídá Mark Hurd na pozici prezidenta firmy

Osobnosti Hewlett Packard

William R. Hewlett (1913 - 2001)

Spoluzakladatel spoleènosti HP. Pøední americký podnikatel a technolog. Byl ve vedení firmy HP do roku 1978. Držitel nìkolika patentù. �len americké Národní akademie vìd. V roce 1975 dostal národní medaili za vìdu.

David Packard (1912 - 1996)

Taktéž spoluzakladatel spoleènosti HP. V letech 1969 – 1971 pùsobil jako expert v americké radì národní bezpeènosti, poté jako poradce amerických prezidentù v otázkách bezpeènosti USA.

- Nakupujte HW a SW výhodnì na