Ještě před nedávnem bych si troufal říct, že KDE je nejrozšířenější linuxové (potažmo unixové) grafické prostředí. Dnes ho, hlavně kvůli rychle se rozšiřující distribuci Ubuntu, která upřednostňuje hlavního konkurenta - GNOME, mohu alespoň označit za jedno ze dvou nejrozšířenějších. Je nasnadě, že tomu tak nemohlo být vždy a že bylo něco, co předcházelo dnešnímu velice kvalitnímu komplexnímu prostředí, jako je KDE 3.5, nebo nové KDE 4.

Všechno to začalo jedním povzdechnutím v říjnu roku 1996, v době kdy Windows 95 vládly použitelnosti. Matthiasovi Ettrichovi, studentovi z Německa, se nelíbilo, jaká je situace linuxových aplikací, běžících v grafickém režimu. Nejednotnost, žádné otevřené (open-source) desktopové grafické prostředí, které by se o aplikace staralo, a téměř naprostá absence jakéhokoli GUI ho vyburcovali k tomu, aby s několika podobně smýšlejícími lidmi založil projekt KDE (Kool Desktop Enviroment, později prostě K Desktop Enviroment). Rozhodne se, že použije Qt.

Qt je sada knihoven na vykreslování GUI v aplikacích a na komunikaci s uživatelem. Stejně jako v systémech Windows se o to stará (u nativních aplikací) Win32 API. Qt jde použít i v jiných operačních systémech a můžete se s ním setkat třeba v aplikacích Skype nebo Opera.

Spousta programátorů se nápadu chytila a začali psát aplikace používající Qt, právě pro nový projekt KDE. Jenže nastal trošku ideologický problém. Systém GNU/Linux je postaven na otevřeném standardu a podporuje open-source aplikace. jenže knihovny Qt v té době open-source nebyly (ačkoli byly takzvaně free-to-use - tzn. mohli jste je používat zadarmo). Takže lidé z projektu GNU proti KDE protestovali a tak v roce 1997 vznikly dva další projekty. Harmony a GNOME. Harmony ja otevřená alternativa Qt knihoven ("z venku" jde stále o KDE), GNOME vytváří úplnou alternativu ke KDE, která místo Qt používá GTK. Projekt Harmony umírá v roce 2000, kdy Qt vychází pod otevřenou licencí.

KDE 1

Verze 1.0 vychází až v roce 1998 a i jako uživatel Linuxu musím připustit, že Windows je stále o krok kupředu (možná o pár kilometrů), co se týče přátelskosti a vzhledu prostředí. Ale rozdíl mezi stavem v roce 1996 a při vydání KDE 1, je ohromující, asi jako skok od Windows 1.0 k Windows 95 (kde ale bylo pár verzí, na rozdíl od KDE).

První ostrá verze KDE obsahuje kancelářský balík KOffice včetně aplikace KMail. Správci souborů je dáno jméno Konqueror, které mu zůstalo dodnes (až v KDE 4 se dělí na dvě větve).

KDE 2

V roce 2000 vychází KDE 2, které, stejně jako verze první, používá Qt 2. Je již značně uhlazenější a variabilnější, bylo téměř kompletně přepracováno a tvoří základ pozdější verze 3. Klade důraz na přátelské prostředí pro uživatele, který není expert. V této verzi se dle mého už dá srovnávat s prostředím Windows.

Tato verze jako první přináší KIO Slaves, velice mocný nástroj, který umožňuje komunikaci KDE téměř se vším. Se sambou, s přehráváním zvuku, s detekcí připojených zařízení a s mnoha dalšími věcmi, které nejsou v jiných prostředích řešeny moc komplexně.

KDE 3

O necelé dva roky později konečně vychází KDE 3, které vydrželo až do řady 3.5 do konce roku 2007. Je postavené na knihovnách Qt verze 3 a od této doby se verze synchronizují (KDE 4 používá Qt 4).

To je skoro to KDE, jaké známe dnes, respektive které jsme znali, než letos v lednu vyšlo KDE 4. Přináší výborné aplikace jako je Amarok pro přehrávání muziky nebo k3b na vypalování. Jeho komplexnost je dotažena do krásně použitelného konce. A kde není, tak se dotáhla v pozdějších verzích (3.1 až 3.5.8). Troufám si říct, že KDE 3.5 je v použitelnosti daleko komplexnější a vychytralejší, než prostředí Windows.

KDE 4

11. ledna tohoto roku vyšla nová verze KDE, používající Qt verze 4. Už asi půl roku před jejím oficiálním vydáním sliboval vývojářský team KDE uživatelům hory, doly. Internetový mediální boom ohledně KDE 4, směle přirovnám k Windows Vista. Vývojáři slibovali spousty nových vychytaných věcí, ale vydali verzi 4.0.0 dříve, než je všechny zařadily. Odvolávají se na to, že je implementují v průběhu dalších verzí. Verze 4.1 má vyjít v červnu tohoto roku.

Tato verze přináší nové rozhraní pro zvuk (Phonon), které spojuje všechny dosavadní enginy, které KDE 3 mohlo používat. Snaží se zjednodušovat API vývojářům softwaru a to se mu daří (sjednocuje různé komponenty do rozhraní, jako je právě Phonon).

Přechází na kompletní nový design Oxigen. Na můj vkus je KDE 4 až moc moderní; nové rozhraní Plasma je kompletně přivázáno na hardwarovou akceleraci 3D efektů. Když jí nemáte, půlka prostředí má ošklivé šedivé pozadí.

Vesměs můžu říct, že KDE 4 mění vnitřek (komponenty pro vývoj a běh aplikací) i venek (vhled a chování), ale to mezi tím, zůstává skoro stejné - to je totiž Qt.

- Nakupujte operační systémy výhodně na