Kde se vzalo KDE?
Ještì pøed nedávnem bych si troufal øĂct, Ĺľe KDE je nejrozšĂøenìjšà linuxovĂ© (potaĹľmo unixovĂ©) grafickĂ© prostøedĂ. Dnes ho, hlavnì kvĂąli rychle se rozšiøujĂcĂ distribuci Ubuntu, která upøednostòuje hlavnĂho konkurenta - GNOME, mohu alespoò oznaèit za jedno ze dvou nejrozšĂøenìjšĂch. Je nasnadì, Ĺľe tomu tak nemohlo bĂ˝t vĹľdy a Ĺľe bylo nìco, co pøedcházelo dnešnĂmu velice kvalitnĂmu komplexnĂmu prostøedĂ, jako je KDE 3.5, nebo novĂ© KDE 4.
Všechno to zaèalo jednĂm povzdechnutĂm v øĂjnu roku 1996, v dobì kdy Windows 95 vládly pouĹľitelnosti. Matthiasovi Ettrichovi, studentovi z Nìmecka, se nelĂbilo, jaká je situace linuxovĂ˝ch aplikacĂ, bìžĂcĂch v grafickĂ©m reĹľimu. Nejednotnost, žádnĂ© otevøenĂ© (open-source) desktopovĂ© grafickĂ© prostøedĂ, kterĂ© by se o aplikace staralo, a tĂ©mìø naprostá absence jakĂ©hokoli GUI ho vyburcovali k tomu, aby s nìkolika podobnì smýšlejĂcĂmi lidmi zaloĹľil projekt KDE (Kool Desktop Enviroment, pozdìji prostì K Desktop Enviroment). Rozhodne se, Ĺľe pouĹľije Qt.
Qt je sada knihoven na vykreslovánĂ GUI v aplikacĂch a na komunikaci s uĹľivatelem. Stejnì jako v systĂ©mech Windows se o to stará (u nativnĂch aplikacĂ) Win32 API. Qt jde pouĹľĂt i v jinĂ˝ch operaènĂch systĂ©mech a mùžete se s nĂm setkat tøeba v aplikacĂch Skype nebo Opera.
Spousta programátorĂą se nápadu chytila a zaèali psát aplikace pouĹľĂvajĂcĂ Qt, právì pro novĂ˝ projekt KDE. JenĹľe nastal trošku ideologickĂ˝ problĂ©m. SystĂ©m GNU/Linux je postaven na otevøenĂ©m standardu a podporuje open-source aplikace. jenĹľe knihovny Qt v tĂ© dobì open-source nebyly (aèkoli byly takzvanì free-to-use - tzn. mohli jste je pouĹľĂvat zadarmo). TakĹľe lidĂ© z projektu GNU proti KDE protestovali a tak v roce 1997 vznikly dva dalšà projekty. Harmony a GNOME. Harmony ja otevøená alternativa Qt knihoven ("z venku" jde stále o KDE), GNOME vytváøà úplnou alternativu ke KDE, která mĂsto Qt pouĹľĂvá GTK. Projekt Harmony umĂrá v roce 2000, kdy Qt vycházĂ pod otevøenou licencĂ.
KDE 1
Verze 1.0 vycházĂ aĹľ v roce 1998 a i jako uĹľivatel Linuxu musĂm pøipustit, Ĺľe Windows je stále o krok kupøedu (moĹľná o pár kilometrĂą), co se týèe pøátelskosti a vzhledu prostøedĂ. Ale rozdĂl mezi stavem v roce 1996 a pøi vydánĂ KDE 1, je ohromujĂcĂ, asi jako skok od Windows 1.0 k Windows 95 (kde ale bylo pár verzĂ, na rozdĂl od KDE).
PrvnĂ ostrá verze KDE obsahuje kanceláøskĂ˝ balĂk KOffice vèetnì aplikace KMail. Správci souborĂą je dáno jmĂ©no Konqueror, kterĂ© mu zĂąstalo dodnes (aĹľ v KDE 4 se dìlĂ na dvì vìtve).
KDE 2
V roce 2000 vycházĂ KDE 2, kterĂ©, stejnì jako verze prvnĂ, pouĹľĂvá Qt 2. Je jiĹľ znaènì uhlazenìjšà a variabilnìjšĂ, bylo tĂ©mìø kompletnì pøepracováno a tvoøà základ pozdìjšà verze 3. Klade dĂąraz na pøátelskĂ© prostøedĂ pro uĹľivatele, kterĂ˝ nenĂ expert. V tĂ©to verzi se dle mĂ©ho uĹľ dá srovnávat s prostøedĂm Windows.
Tato verze jako prvnĂ pøinášà KIO Slaves, velice mocnĂ˝ nástroj, kterĂ˝ umožòuje komunikaci KDE tĂ©mìø se všĂm. Se sambou, s pøehrávánĂm zvuku, s detekcĂ pøipojenĂ˝ch zaøĂzenĂ a s mnoha dalšĂmi vìcmi, kterĂ© nejsou v jinĂ˝ch prostøedĂch øešeny moc komplexnì.
KDE 3
O necelĂ© dva roky pozdìji koneènì vycházĂ KDE 3, kterĂ© vydrĹľelo aĹľ do øady 3.5 do konce roku 2007. Je postavenĂ© na knihovnách Qt verze 3 a od tĂ©to doby se verze synchronizujĂ (KDE 4 pouĹľĂvá Qt 4).
To je skoro to KDE, jakĂ© známe dnes, respektive kterĂ© jsme znali, neĹľ letos v lednu vyšlo KDE 4. Pøinášà vĂ˝bornĂ© aplikace jako je Amarok pro pøehrávánĂ muziky nebo k3b na vypalovánĂ. Jeho komplexnost je dotaĹľena do krásnì pouĹľitelnĂ©ho konce. A kde nenĂ, tak se dotáhla v pozdìjšĂch verzĂch (3.1 aĹľ 3.5.8). Troufám si øĂct, Ĺľe KDE 3.5 je v pouĹľitelnosti daleko komplexnìjšà a vychytralejšĂ, neĹľ prostøedĂ Windows.
KDE 4
11. ledna tohoto roku vyšla nová verze KDE, pouĹľĂvajĂcĂ Qt verze 4. UĹľ asi pĂąl roku pøed jejĂm oficiálnĂm vydánĂm sliboval vĂ˝vojáøskĂ˝ team KDE uĹľivatelĂąm hory, doly. InternetovĂ˝ mediálnĂ boom ohlednì KDE 4, smìle pøirovnám k Windows Vista. VĂ˝vojáøi slibovali spousty novĂ˝ch vychytanĂ˝ch vìcĂ, ale vydali verzi 4.0.0 døĂve, neĹľ je všechny zaøadily. OdvolávajĂ se na to, Ĺľe je implementujĂ v prĂąbìhu dalšĂch verzĂ. Verze 4.1 má vyjĂt v èervnu tohoto roku.
Tato verze pøinášà novĂ© rozhranĂ pro zvuk (Phonon), kterĂ© spojuje všechny dosavadnĂ enginy, kterĂ© KDE 3 mohlo pouĹľĂvat. Snažà se zjednodušovat API vĂ˝vojáøùm softwaru a to se mu daøà (sjednocuje rĂąznĂ© komponenty do rozhranĂ, jako je právì Phonon).
PøecházĂ na kompletnĂ novĂ˝ design Oxigen. Na mĂąj vkus je KDE 4 aĹľ moc modernĂ; novĂ© rozhranĂ Plasma je kompletnì pøivázáno na hardwarovou akceleraci 3D efektĂą. KdyĹľ jĂ nemáte, pĂąlka prostøedĂ má ošklivĂ© šedivĂ© pozadĂ.
Vesmìs mùžu øĂct, Ĺľe KDE 4 mìnĂ vnitøek (komponenty pro vĂ˝voj a bìh aplikacĂ) i venek (vhled a chovánĂ), ale to mezi tĂm, zĂąstává skoro stejnĂ© - to je totiĹľ Qt.

Datum: 26.01.2008 | Oznámkujte článek jako ve škole: | | Průměrná známka: 0 | Zobrazeno: 7865x |
Komentáře k článku
Pro možnost přidání komentáře k článku se prosím přihlaste.
Související články
- 18.06.2008 - ESET Mobile Antivirus – Spása pro chytré telef...
- 13.04.2008 - Modelovánà v Blenderu - Nastavenà materiálù
- 08.04.2008 - Modelovánà v Blenderu – Modelovánà meèe
- 04.04.2008 - Tipy a triky ve Windows XP - 4.dĂl
- 29.03.2008 - ModelovánĂ v Blenderu – vytáèenĂ
- 23.03.2008 - ModelovánĂ v Blenderu - extrudovánĂ, vytáèen...
- 19.03.2008 - Blender aneb 3D studio zdarma – Úvod
- 14.02.2008 - Linux - Výbìr distribuce
- 12.01.2008 - Linux a správa softwaru
- 08.01.2008 - Instalace Service Pack 3 (SP3) na Windows XP
- 30.11.2007 - Vše o GPS
- 26.09.2007 - Jabber nebo ICQ
- 14.08.2007 - Adobe Photoshop v akci - Jak zbavit fotografie tex...
- 24.06.2007 - I na Oknech mùžeme najĂt Jablka
- 21.06.2007 - OblĂbenĂ© prográmky redaktora jmĂ©nem $uch@rC
- 30.05.2007 - LanSpy – Ukradnìte si MAC adresu :-)
- 30.04.2007 - Windows Vista
- 05.04.2007 - Microsoft Virtual PC 2007 – aneb novodobý „De...
- 01.04.2007 - VirtuálnĂ PC, aneb k èemu je moĹľnĂ© jej pouĹľĂ...